Zesilovače a tunery

ZESILOVAČ je důležitá součást hifi řetězce, ale doporučuji řešit až na třetím místě, když máte vyřešenou reprosoustavu. A gramofon :).  Jako první doporučuji vždy se zajímat o poměr hmotnosti železa a mědi na kanál (a tuto dimenzovat na danou reprosoustavu), protože jedině hmotnost ukáže na kvalitu konstrukce zesilovače; ta se pak odrazí ve zvuku ale i životnosti přístroje. Chtějte zesilovač klasický, čitelný a jednoduchý pokud možno s minimem elektronického/digitálního balastu, který činí signálovou cestu komplikovanější a věrnost zvuku trpí. Současné (vesměs v číně vyráběné) X-kanálové hračky o hmotnosti 10kg nemají v pořádném hifi co dělat, a to ani tehdy, pokud mají na čelním panelu patnáct honosných patentů/technologií. Budou adekvátní tam, kde se předpokládá použití levných nebo malých satelitních repro třeba se SW. A to ještě tehdy, pokud Vám nevadí životnost v řádu spíše jen několika let (pak odchází spínaný zdroj, konc. stupně, v horším případě řídící čip, opravy jsou vesměs nerentabilní). 

Pokud myslíte poslech spíše vážně, žádejte zesilovač, který má adekvátní trafo a filtrační kondenzátory. A pokud to má být pětikanál, tak pokud možno nějaký klasický japonský, to je záruka kvality. Máte obrovské/dražší repro? zajímejte se o damping faktor (činitel tlumení) který vypovídá o vnitřním odporu a poddajnosti koncových stupňů zesilovače a tedy kontrolovatelnosti pohybu membrán (hlavně velkých basových měničů) jakostní stroje mají tento faktor nad 100, špičkové nad 200. Další parametry - kvalitní zesilovač má celkové harmonické zkreslení THD hodně pod 0,1%, odstup signál/šum S/N nad 90dB. Zesilovač s parametry THD 0,003% a S/N 120dB pak představují (v oblasti domácího hifi) vrchol konstrukčních dovednostní, i když upřímně - naše ucho to neuslyší :) frekvenční rozsah nehraje vcelku roli, bo u většiny zesilovačů tak jako tak řádově přesahuje hranice rozsahu reprosoustavy a lidského ucha. Je ale třeba zajímavé řešit, jak má zesilovač postavené korekce. Basové korekce postavené na 100Hz (což zahraje kdejaká prvorepubliková gramoskříň) asi nemají velkého smyslu. Leč korekce postavené na 50Hz, to je zajímavější, ty dokáží vaše reprosoustavy hezky "probudit". Zesilovače bez korekcí? je zajímavé, kolik lidí se s touto představou ztotožňuje, já však spíše nesouhlasím. Bez korekcí snad ano, ale musíte mít krom kvalitních nahrávek také jakostní reprosoustavu, která má vyrovnaný průběh a není třeba dohánět oba konce její frekvenční křivky. A musí Vám být dvacet, nanejvýš třicet, to ještě slyšíte do 15-16kHz; 

Další oblast opředenou mýty jsou kombinační teorie- jsou lidé, kteří si myslí, že zesilovač A má "analytický" zvuk a rozumí si s reprobednami "X", zatímco zesilovač "B" má zvuk nějaký jiný, a že si rozumí spíše s bednami "Y". Já si myslím, že ve většině případů jde o bláboly a nesmysly, které mají zafokusovat věčně nerozhodnutelné zákazníky. Pokud mne někdo bude schopen přesvědčit o opaku, ala pozor- praktickou ukázkou, kdy reprosoustava A bude na zesilovači X hrát lépe než reprosoustava B přičemž na zesilovači Y tomu bude právě naopak (což by vypovídalo o výše ilustrovaném paradigmatu, měřit se bude za pokojových teplot v běžné místnosti, a to s frekvenčním testem 20Hz-20kHz + poslechová část), tak si rád za toto prozření klidně i zaplatím, protože doposud mne o tomto nikdo nebyl schopen přesvědčit. Vlastně by mne zajímalo nějaké fyzikálně akustické objasnění pojmů "analytický", "japonský", "evropský" či "kultivovaný" zvuk (opět nejlépe s názornou ukázkou). HDMI, USB, Air, THX, 3D, 4D, HD zvuk a jiné marketingové novinky a fíčurýny - to je jen zástěrka, obtíž a balast, tyto technologie paradoxně ubírají výrobcům prachy na licenčních poplatcích, které by jinak mohli vrazit do mědi a pořádnýho trafa. Pokud výrobek nebude mít zajímavá loga na čelní straně přístroje, pak se stává v očích běžného spotřebitele neprodejným...Zanedbáme-li tento současný brak, pak - upřímně řečeno - mezi poctivými zesilovači neuslyší běžný laik na běžných reprobednách zásadních rozdílů. 

Stáří a servisovatelnost je třeba si uvědomit, že zesilovač už je výkonový komponent, který se notně zahřívá, na což je samozřejmě dimenzován, přesto tepelné namáhání zkracuje životnost polovodičů a kondíků, je tedy třeba zajistit dobrého odvětrání. Všechny poctivě vyrobené zesilovače jsou postaveny z normalizovaných katalogových součástí, jest tedy (stále) zaručena 100% servisovatelnost, a to u i většiny přístrojů s integrovanými konci (Sanyo/STK)  Vyschlé kondenzátory a jiné fámy toto jsem ověřil paralelním testem dvou přístrojů, kdy jeden byl zánovním referenčním zesilovačem (80tis kč) a druhý byl receiver pioneer z roku 1976, prokazatelně tuze moc hraný navíc po výměně koncových tranzistorů (za neorig. katalogové náhrady). Byl to přísný paralelní test s dvěma páry repro (ca 50tis kč). A výsledek? zeptejte se mne!

AM/FM TUNER přátelé, zde je zásadní citlivost a selektivita. Dobré přístroje mají citlivost kolem 1.3uV/25dB, ty průměrné mají přes 2uV, ty nejlepší 0.9uV. Než se honiti za nejdokonalejším tunerem pod sluncem, je také dobré zainvestovat do antény/dipólu. Rozhlas je jedna z nejúžasnějších věcí, obrovský zdroj informací, velké díky patří lidem, kteří se na jeho programové tvorbě podílí a tvoří tak často trvalé hodnoty (neplatí pro komerční stanice).