Vybíráte současný (nový) přístroj?
V předchozích kapitolách/sekcích jste se dočetli nějaká základní moudra o sluchu, ozvučení prostor, ozvučení TV/mobilů, o výběru reprosoustav, zesilovačů či celých sestav, zde se zaměříme na gramofony.
Je jen smutným faktem, že současně vyráběné gramofony středního proudu mají pramálo společného se strojírenstvím, je to sice plus/minus přesný, ale přesto jen plastikářský průmysl. Takže ty gramofony, byť renomovaných značek, které se dnes nové prodávají klidně někde až mezi 5-10tis kč, jsou např. často zárukou nevratného poškozování Vašich LP desek, či velmi malé životnosti a spolehlivosti (hlavně výrobky s USB porty, předzesilovači apod), u dražších přístrojů (10-30tis) zase platíme za modely, které se sice honosí karbonem, klavírním lakem a jiným vizuálním pozlátkem, to však aby zakryly svoji naprostou technologickou jednoduchost a často jen spíše průměrné technické parametry. Tyto přístroje jsou proto tak drahé, že se, na rozdíl od mobilů nebo LED televisorů, vyrábí už jen v malých seriích, a také proto, že výroba a distribuce musí pokrýt současné vysoké mzdové/materiální náklady. Pokud jste se už takový přístroj zakoupili, a je-li to vůbec možné, prosím alespoň nastavte správně přítlak a hlavně tolik podceňovaný antiskating, jinak se budou Vaše LP desky v ohrožení nadměrným opotřebením a poškozováním (týká se i jehly). Pokud koupi gramofonu teprve zvažujete, možná Vás zaujmou následující úvahy.
Jak vybírat (použitý) gr@mofon?
Úvodem - všichni tušíme, že ani nejlepší CD playery se kvalitou přednesu nevyrovnají klasické LP desce; gramofon, podobně jako kotoučový mgf, může mnohdy být citová záležitost, most do mládí, či let minulých je to kus nábytku atp. A pak je tu ta konstrukční jednoduchost, čitelnost a hlavně autenticita - tak jako motorky Harley Davidson patří na Route 66, tak Beatles, Dire Straits, Led Zeppelin, Pink Floyd, Queen a jiné tituly právě z 60, 70 a 80. let prostě patří na fošnu, to se z digitálního CD přece vůbec nehodí poslouchat, nemluvě o poslechu podobných titulů z mp3, waw, flac, shit, atp :)
Kvalitní gramofony se nepoznají vyloženě jen podle hmotnosti, použitých materiálů a úrovně konstrukčního návrhu a strojního/dílenského provedení. Poznají se i podle toho, že i po padesáti letech stále fungují a splňují vysoké současné nároky a požadavky náročných uživatelů, vždyť mnohé gramofony z přelomu 60let dokáží atakovat dnes už i pěticiferné dolarové částky a stávají se tak vlastně i investičními stroji. Pokud pořizujete stroj z druhé ruky, tak pozor - velmi často je důležitější stav konkrétního kusu než výrobce/model. Podobně jako u aut.
Jaká jsou kriteria výběrui? Provedení/Ovládání gramofonů, které může být čistě manuální, polo(semi)automatické (=auto return) nebo full-automat, přičemž poptávku lidí, kteří mi volají pozoruji v poměru ca 10/70/20% (manuál/semi/fullautomat). Někteří hifisté opovrhují full-automaty, já nikoliv, pokud je proveden bytelně a bez hromady plastů, optočlenů a polovodičů. Full automat bude vyloženě výhodou, pokud si jej občas chce pustit i modrooká blondýna, pubertální potomek nebo babička s dědečkem. Nebo alkoholik (což jsem já) :-), bo kromě zvýšeného komfortu se eliminují poškození jehel z manuální manipulace. Pohon talíře se nabízí řemínkový (belt drive) nebo přímý (direct drive), což bych samo o sobě neviděl jako kriterium volby, protože každý má nějaké výhody či nevýhody. Ty přímé náhony jsou elektronicky velmi komplikované, málo kdo je umí případně servisovat (nebojte, obvody DD nejsou tak namáhané jako zesilovače, tečou jimi milivolty a miliampéry, takže vydrží sloužit dlouho), zato zaručují bezúdržbovost a výborné vlastnosti, řemínkové jsou zase servisně velmi přívětivé, ty kvalitní svými vlastnostmi i předčí některé Direct Drive. Jen pozor u řemínkových gramofonů, některé ty nejlevnější 12V komutátorové motorky nejsou určené pro příliš vysoké nájezdy, jsou vhodné k běžnému použití, nikoliv profi nasazení. Má gramofon stát na zesilovači? Pokud ano, pak je třeba zohlednit hloubku obou komponentů (zesilovače rády bývají mělké, takže nožky některých gramofonů by mohly být ve vzduchu), dále je třeba zajistit dostatečný odvod teplého vzduchu ze zesilovače. Gramonům teplo zesilovače většinou nevadí, když jsou to čisté manuály, vyloženě prospívá, pokud jsou to např. mechanické/kovové automaty. Pozor však u levných gramofonů, které mají hromadu řídící elektroniky a plastových/silonových dílců, tepelné namáhání zkracuje jejich životnost. Odpružení Gramofonu budete řešit hlavně tehdy, stojí-li gramofon na stejné poličce jako reprobedna, při vyšších hlasitostech a řádném objemu basů může totiž docházet k přenosu vibrací a hučení (zpětná akustická vazba); šasi tedy může být řešené jako plující ve skříni (což je neocenitelné ve stísněných podmínkách, navíc nedochází k přenosu vibrací ani z víka), u levnějších provedení je odpružení realizováno pryžovými/pryžopružinovými nožkami (pozor na menší životnost díky stárnutí pryže).
Důležité (a to hlavně) u použitého gramofonu je konstrukce a stav uložení raménka, které je zavěšeno radiálně i axiálně na (ideálně) 4-5bodových kuličkových ložiscích (počet kuliček a průměr jejich oběžné dráhy ovlivní hybnost/frikci raménka) a dále pak stav kluzného pouzdra/osy talíře.. U kvalitních a málo hraných gramofonů osa při vytahování z pouzdra klade značný odpor (podtlak v pouzdře) a nejeví známek opotřebení (pitting), zde pozor na gramofony po dýdžejích, a to mne přivádí k vůbec asi největší hrozbě, kterou je poškozené raménko - vybalancované ramínko při testu s testovací skleněnou deskou plove bez drhnutí a reaguje svým pohybem "na dech" a antiskating klade rovnoměrný odpor po celé desce. Pro správnou geometrii raménka se ještě nastavuje VTA a overhang (poloha vložky, vychází z konstrukčního návrhu a je dána výrobcem gramofonu).
Nejhorší závady? Setkávám se s množstvím zklamaných kupujících, kterým nemohu pomoci, a kteří skončili s černým Petrem, nejneopravitelnější gramofony jsou ty, jejichž raménka při nízkých přítlacích přeskakují díky poškozenému ložiskovému uložení (kalené kuličky se po nehodě rády obtisknou do nekalených ložiskových šálků), což je často konečná, stává se po neodborném zaslání poštou nebo při stěhování. Toto lze odhalit testem na skleněné desce. Dále se setkávám s poškozenými motory, opotřebovanými osami, nefunkční kinematikou, problémy v signálové cestě a pod...
Co se parametrů týče, tak se u gramofonů udává Rumble/Hum což je odstup rušivých hluků z motoru ev. sítě vůči signálu, a to je něco, co by Vás mohlo vyloženě rušit, hlavně pokud máte kvalitní repro nebo používáte sluchátka či subwoofer; u jakostních gramofonů se údaj pohybuje nad 65dB, špičkové okolo 78dB, u starších strojů se pohybuje kolem 50dB což je při použití hodně drahé sloupové reprosoustavy (desítky tisíc kč) už na rozváženou a není od věci si toto nejdřív v praxi poslechnout/ověřit, ale i takový hluk může stále být pod prahem šumu generovaným jehlou plující v drážce. Na tento parametr se nikdy nedívám do návodu, vždy si jej prostě vyzkouším, protože se s časem a motohodinami může měnit (narůstat). Kolísání otáček špičkové stroje pod 0.10% průměrné kolem 0.20% vadné nad 0,50% pokud se rozchází měřené hodnoty od továrních, u belt drive může mít vliv stav řemínku, kluzného ložiska, u DD pak i stav komponentů/elektroniky. Antiskating: v důsledku silového rozkladu třecích sil působících při přehrávání na špičku hrotu dochází k jeho nerovnoměrnému přítlaku, a to ve prospěch vnitřní drážky, která pak trpí a předčasně odchází (spolu s hrotem). Toto se koriguje nastavením antiskatingu za použití kalibračního LP (případně za použití monofonní desky a osciloskopu). Obecná poučka typu "to co nastavíš jako přítlak nastav jako antiskating" se naplní tak u jednoho gramce z deseti, ve zbylých případech si ničíme desky (více či méně).
Vložka/jehla (nebo-li systém): Měl jsem možnost v paralelních testech srovnávat nejrůznější systémy a ano, je to v podstatě to jediné, co se u gramofonu podílí na zvuku, ale i tak vězte, že rozdíly v systémech nejsou zdaleka takové, jak vášnivé jsou samotné o nich diskuse. Často se na různých forech setkávám s dotazem "mám gramofon XY, jakou mi k němu doporučíte vložku?" Je to poněkud nešťastně položený dotaz, protože vložku musíte volit s ohledem na to, jakou máte reprosoustvatu. Proč? Stejně jako u reprosoustavy nám u vložky jde opět jen a pouze o její rozlišovací schopnost a tedy věrnost a živost. Asi nemá cenu nějaké "akusticky mrtvé" reprobedny za 5tis kč provozovat s drahou jakostní vložkou a naopak. Doporučuji systém volit tak, aby představoval ca 7-15% ceny reprosoustavy s tím, že nesmí být levnější 800kč (indukce, brumy, nemožný přednes) ale nemusí být dražší 3-4tis kč, kde rozdíly jsou často už spíše zanedbatelné až diskutabilní. Levná vložka nesená na kvalitně nastaveném raménku desky nebude ničit a naopak ultradrahá vložka špatně nastavená (přítlak/antiskating) desky ničit bude, že ano...Osobně preferuji vložky spíše koncernové a takové, které se vyráběly masově (Audiotechnika, Ortophon, Shure), je totiž velmi pravděpodobné, že na takovou vložku vždy seženete hrot, když ne originální, tak generický z druhovýroby. Než koupíte nějakou ať už současnou nebo exotickou vložku, zkuste si zjistit, jestli vůbec je k dostaní a kolik stojí náhradní hrot. Často je to šok. Většina současných vložek je v provedení MM (moving magnet), jsou ale i MC (moving coil, nedoporučuji, nepraktické).
Kompatibilita a připojitelnost: gramofon připojujeme k zesilovačům vybaveným gramofonním vstupem (PHONO). Bohužel se šetří, a tak spousta přístrojů tímto vstupem nedisponuje. Většinou však ale mají alespoň AUX vstup. V takovém případě jest zapotřebí předřadit PHONO předzesilovač (ca 900kč a výš) a tento zapojit do zesilovače přes vsutp AUX (či TAPE, TUNER, CD). Většina gramofonů se uzěmňuje s kostrou zesilovače zemnícím vodičem (GND), jinak bude zvuk "obohacen" 50Hz složkou ze sítě, to nechceš :)
Zasílání gramofonů: není to Česká Pošta ani DHL, ale nezkušený laik, kdo neodborným zabalením gramofon pošle na smrt (typicky od prasklých vík přes prosedlé nožky a zničené jehly až po totální destrukci ramének). Bohužel nejčastější je "jen" vytlačení kuliček v uložení raménka, které pak způsobuje jeho přeskakování (což někteří experti maskují použitím vyšších přítlaků). Zasílání tedy vyžaduje velkou zkušenost a dodržení jistých zásad a pravidel.
Údržba a servis je vhodné několikrát za životnost gramofonu promazat viskózním silikonovým olejem osku motorku ev. hlavní osu tukem. Životnost hrotů se pohybuje kolem 500-700hodin provozu dle nastavení, ohrané či poškozené hroty jsou relativně lehce sehnatelné či jinak řešitelné (pokud se nebavíme o současných vložkách, kde výrobci prodávají náhradní hroty za cenu blížící se ceně vložky nové). řemínky se mění každých ca 20-30let a ty jsou běžně dostupné (v normalizovaných řadách). Na závěr ještě krátce pro labužníky, kteří si chtějí užívat autentickou vinylovoukvadrofonii - budete potřebovat LP desky nahrané v režimu SQ nebo CD-4 (úplná separace, s přeslechy zadních kanálů ca 30dB), ale vložka Vašeho gramofonu pak musí být schopna přenést pásmo do 40-50kHz (ano, jsou takové, ale je jich málo, průkopníkem ve vývoji byla firma JVC). Dekódování zadních kanálů probíhá podobně jako u FM stereo vysílání, kde se moduluje přídavná zadní informace na nosnou frekvenci (21kHz) a v dekodéru se pak odečítají součtové (ve slyšitelném pásmu, to kvůli kompatibilitě stereo versus kvadro) a rozdílové (v nadslyšitelném pásmu) složky přední a zadní informace; dvojčlenkou (p+z)+(p-z)=2P a (p+z)-(p-z)=2Z se vyseparue přední a zadní kanál, levá strana se pak klasicky vylisuje na vnější bok drážky, pravá strana na vnitřní a je to. Kdo si pustí analogově čtyřkanálový Pink Floyd/DSOTM, desku z roku 1974 na kvadro receiveru z roku 1975 a na nějakých povedených bednách z roku 1973, ten si dost možná ucvrkne :)
A jak to dělám já? Každému gramofonu, který mi projde pod rukama věnuji nemálo času, aby byl opět hezký jak za mlada a vyhovoval původní technické specifikaci. Normu na gramofon mám zhruba 6hodin, ale jsou stroje, v kterých není problém utopit i přes 20hodin. S gramofonem dodávám výstupní technický protokol, aby bylo zřejmé v jakém je stavu a jaké jsou m.j. změřené a nastavené hodnoty přítlaku/antiskatingu pro daný kus/seriové číslo. A pod tímto se podepisuji. Není nezajímavé, že něco podobného páchají ve Střední Evropě jen dva subjekty. HifiKlubBrno a pak jistý němec (ten ale obchoduje s gramofony za 2tis Euro a výše).
POZOR Neseřízený nebo nesprávně nastavený gramofon nejenom že kazí radost z poslechu, ale může opakovaným přehráváním nenávratně poškodit Vaše LP desky a nadměrně opotřebovat hrot. Gramofon celkově nejakostní pak jakékoliv větší očekávání vůbec nenaplní.
Níže jsem pro Vás natočil několik instruktážních videí. Na prvním vidno jest, jak nastaviti správně Antiskating (za předpokladu, že máme správně nastavený přítlak, ale to už snad je zřejmé). Další dvě videa demonstrují, jak se má chovat správně navržené, vyrobené a seřízené nepoškozené raménko vysoce jakostního gramofonu (horizontální a vertikální chod/ložiskové uložení). No a není to pak radost, mit doma jakostní výrobek? posuďte sami, napřed ještě malé schema na dokreslení atmosféry (skating/antiskating versus raménko plující po desce alébrž jehla plující v drážce)
